RECENZE: PARIS
Píše se rok 1889. Pařížský veletrh je právě v plném proudu, všichni netrpělivě očekávají dokončení Eiffelovy věže a z povzdálí je slyšet dusot přijíždějících koní s kočáry. V jednom takovém kočáru přijedete i vy. V novém obleku, s vysokým kloboukem a měšcem plným peněz. Nezajímá Vás nic jiného, jen nejvýhodnější investice do některé z pařížských kaváren, nocleháren nebo knihkupectví. Nejste ovšem sami. Stejné plány mají i další majetní obchodníci. A nejeden z nich si myslí na největší pařížskou dominantu – Eiffelovu věž. Bude jen na Vás, kdo zacinká s větším měšcem peněz a zainvestuje do těch správných čtvrtí v hlavním městě Francie.
Vzhled vs praktičnost
Ještě než se dostaneme k samotné hře, tak bych se chtěl na malou chvíli zastavit u krabice. Art na ní je velmi vkusný, zapadající do té doby. O tom asi nemusíme vést sáhodlouhé debaty. Sice v ní nenajdete žádný insert, ale za to tam na Vás čeká nějakých 10 pytlíčků. Jak už možná víte, tak já si na inserty nepotrpím a pytlíčky jsou pro mě leckdy i mnohem lepší volbou.
Tak s čím mám ve finále problém? Proč se tato část jmenuje vzhled vs praktičnost? Inu, trochu mě trápí samotný hrací plán. Ten je moc hezky navržený, na stole pěkně vypadá, ale praktičnost je přeci u her to nejdůležitější. Paris má svou hrací desku složenou z několika částí, které vždy musíte skládat dohromady. No nic moc zábava. Když to srovnám třeba s Catanem, kde si také plán musíte nejdříve poskládá, tak u Paris si tuhle část hry vůbec neužívám. Asi bych se smířil s tím, že by byl plán ještě o trošičku větší, ale v klasickém čtvercovém nebo obdélníkovém formátu.
Budovy a klíče připravit!
Příprava hry je po složení plánu už celkem snadná. Kolem hracího plánu vyskládáte na příslušná místa bonusové destičky, zamícháte budovy, připravíte si klíče a do kapsy dostanete na začátek 3 Franky. Nezapomeňte na památky, které budou hrát vcelku velikou roli v samotné hře a samozřejmě na francouzské vlajky. Ty Vám ke konci hry mohou vytáhnout trn z paty, když už máte kapsy prázdné.
Tak a teď pro mě přichází druhý menší problém, který se s přibývajícím herním časem stupňuje. Nádherné arty? Ano. Pěkné zpracování komponentů? Ano. Stylizace do konce 19. století? Ano. Přehlednost? Ne. Bohužel je to tak. Hra je, alespoň pro mě, hrozně předesignovaná. Vše zvlášť vypadá moc pěkně, ale dohromady je to pro moje oči pěkná makačka. A to si ani neumím představit hrát s 3D Vítězným obloukem, který si můžete dát doprostřed hracího plánu. Ovšem chápu. Tohle může být pouze můj problém a spousta lidí si bude nejspíše ťukat na čelo, o čem tu sakra píši.
Štědré banky a nákup budov
Pojďme už ale k samotné hře. Ve svém tahu máte dvě akce, které budete dělat. Tou první je přiřazení nové budovy do příslušné pařížské čtvrti. To děláte vždy, dokud budovy nedojdou. Druhou akcí je položení Vašeho klíče na jednu z bank v některé ze čtvrtí nebo posunutí klíče z banky na budovu ve stejné čtvrti.
Prvním způsobem získáte od banky malou či nemalou hotovost. Vše záleží na tom, do které čtvrti jste klíč umístili. Některé banky jsou totiž velice štědré a na Vaše budoucí nákupy Vám dají pěkný balík peněz. Naopak jsou tu i ty druhé, kde dostanete jen pár Franků. No a posunutím klíče na určitou budovu již nakupujete. Každá budova má svou hodnotu a případný bonus, který Vám dá. Ty nejlevnější Vám ke konci hry zřejmě nepomohou k vítězství, ale zase Vám dají možnost získat některou z bonusových kartiček a tím pádem určitý obnos peněz, suroviny nebo další výhody. Ještě jedna důležitá věc. V každé čtvrti může být maximálně 6 budov. Hodnoty jsou 1-5 a poté 8. Když si ovšem zaberete hned tu nejdražší, zapomeňte na to, že byste se se stejným klíčem vrátili na budovu s nižší hodnotou. To prostě nejde.
Čas versus bonusy
Ještě se zastavme u budov. Každým klíčem, který budete využívat k nákupu budov, utratíte maximálně 8 Franků. Když si totiž nejdřív koupíte budovu například s hodnotou 3, bude Vás stát 3 Franky. No a pokud budete později chtít stejným klíčem obsadit budovu s hodnotou 8, doplatíte jen rozdíl. Je tedy pouze na Vás, zda budete chtít okamžitě získat ty nejdražší budovy a rychleji ukončit hru nebo půjdete cestou postupného investování, které Vám sice zabere více času, ale zároveň Vám budovy nižší hodnoty poskytnou zajímavé bonusy.
Když jste prvním majitelem některé z budov, dostanete bonus, který u příslušné budovy leží. Tím může být buď jeden z bodů prestiže (bronzový, stříbrný a zlatý) nebo surovina (dřevo, mramor, zlato). Budovy s hodnotou 1 a 2 Vám navíc dovolí pohnout figurkou na stupnici bonusů, a to zcela zdarma. I budova s hodnotou 3 Vám poskytne stejný bonus, ale bude Vás to stát 2 Franky.
Peníze, památky a bonusy
Když jsem naťukl ty bonusy, tak Vám je alespoň ve zkratce přiblížím. Pokud si tedy koupíte budovu s hodnotou 1, 2 nebo 3, posunete zároveň svou figurku na stupnici bonusů na jakékoliv volné políčko. Na začátku jsou samozřejmě bonusy méně hodnotné a potřebné, ale rozhodně bych nedělal to, že bych na stupnici skočil až někam na konec. Zpátky se totiž nedostanete. Když dojedete na konec této stupnice, máte prostě smůlu.
Na začátku tohoto článku jsem se v přípravě zmiňoval i o památkách. Ty jsou mnohem hodnotnější, než klasické budovy. Ve svém tahu se tak můžete rozhodnout investovat peníze do památky, kterou následně přiřadíte do dané čtvrti. Samozřejmě opět musíte doplatit rozdíl. Na památky Vám však nebudou stačit pouhé měšce s penězi, ale také suroviny, které sbíráte při kupování budov a na bonusové stupnici. Naproti tomu si můžete bodově přilepšit, pokud při koupi památky odhodíte některé ze svých bodů prestiže.
Hodnota budov = vítězné body? Ale kdeže
No a jak tedy vyhrajete hru? Nejvíce památek Vám pravděpodobně hru vyhraje, ale rozhodně ne tím způsobem, jaký si možná představujete. V každé čtvrti je totiž speciální políčko, na které můžete ve svém kole umístit bodovací destičku. Tu tam můžete dát ve chvíli, kdy budou na budovách a památkách v dané čtvrti minimálně 4 klíče.
Pokud v dané čtvrti budete mít nejvyšší součet hodnot budov a památek, získáte nejvyšší počet bodů uvedený na bodovací kartičce, hráč s druhou nejvyšší hodnotou dostane příslušné body, které jsou uvedeny na druhém místě a hráč s 3. nejvyšší hodnotou samozřejmě body za místo třetí.
Kromě tohoto vydatného bodového přídělu, který ovšem dostanete až na konci hry, získáváte body i v průběhu partie za bonusové kartičky.
Budovy pryč a vlajky na scénu
Ještě jsem se nedostal k tomu, kdy hra Paris končí. V určitou chvíli Vám dojdou budovy, které přidáváte na herní plán, ale tím to všechno ještě nekončí. Na řadu totiž přicházejí žetony francouzský vlajek, které Vám nabídnou různé bonusy. Můžete tak získat třeba peníze, vítězné body, suroviny nebo body prestiže.
Pokud si budete chtít jeden z bonusů vzít, musíte obětovat zbytek svého kola. Musíte si tak správně promyslet, jestli se Vám více vyplatí přidání dalšího klíče na hrací plán, nákup budovy nebo získání tohoto bonusu.
Ve chvíli, kdy si hráč dobere poslední bonus francouzských vlajek, hra končí. Hráči si spočítají vítězné body za obsazené čtvrti a o vítězi je rozhodnut. A hurá na hodnocení.
Hodnocení
Paris je velmi pěknou eurohrou se zajímavými mechanismy, hezkým tématem, a kvalitním zpracováním. Nicméně se stále nemohu zbavit dojmu, že jde o průměrnou hru, na kterou si za pár let ani nikdo nevzpomene.
Na jednu se stranu by mi to nejspíše nevadilo a na stranu druhou by mi to bylo celkem líto, protože jsem s Paris strávil několik desítek hodin zábavy. Mozek šrotoval na plné obrátky, ale to je přesně to, u čeho si odpočinu nejvíce.
Nechápejte mě špatně. Hra jako taková má co nabídnout. Především tedy začínajícím nebo občasným hráčům. Na takové to nedělní deštivé odpoledne to je fajn hra. Hardcore hráče nemá čím zaujmout, ale Paris se o to ani nesnaží. Pokud tedy patříte do skupinky hráčů, kteří si zahrají jen občas, Paris Vám s klidným srdcem doporučím. Zvlášť pokud máte rádi historickou Francii a hezky vypadající komponenty s nádherným artem. Pokud však patříte k hráčům, kteří už mají něco za sebou, asi bych Vám hru nedoporučil. V drtivé většině partií jsem kolem půlky hry tak nějak věděl, jak to nejspíš dopadne.
A ještě jedna věc na závěr. V této hře je toho celkem dost ke sledování a pamatování. Což pro někoho může být přesně to, co hledá, ale pro někoho jiného zbytečný stres. Myslete na to při případné koupi.
Paris je tedy z mého pohledu průměrnou hrou za průměrné peníze. Určitě hra potěší, ale zřejmě jen užší skupinu lidí. Kolem tisícovky najdete zcela jistě zajímavější kousky.
